Z Wiki.openoffice.cz
(Rozdíly mezi verzemi)
|
|
Řádka 78: |
Řádka 78: |
| |- align="center" | | |- align="center" |
| !bgcolor="silver"| 3 | | !bgcolor="silver"| 3 |
- | | <tt> </tt> || <tt> </tt> || <tt>=B2</tt> || <tt> </tt> | + | | <tt> </tt> || <tt> </tt> || <tt>=B2</tt> || <tt>=C2</tt> |
| |- align="center" | | |- align="center" |
| !bgcolor="silver"| 4 | | !bgcolor="silver"| 4 |
- | | <tt> </tt> || <tt> </tt> || <tt> </tt> || <tt> </tt> | + | | <tt> </tt> || <tt> </tt> || <tt>=B3</tt> || <tt>=C3</tt> |
| |} | | |} |
| + | |
| + | <br> |
| + | * Mějme tabulku se [[Jak zadat vzorce|se vzorcem]] <tt>=$A1</tt> v buňce '''B2'''. Nyní zkopírujeme buňku '''B2''' do oblasti '''C3:D4'''. Tabulka vzorců bude vypadat následovně: |
| + | |
| + | {| border="1" cellpadding="4" |
| + | |- align="center" bgcolor="silver" |
| + | !width="25"| !!width="50" | A !!width="50" | B !!width="50" | C !!width="50" | D |
| + | |- align="center" |
| + | !bgcolor="silver"| 1 |
| + | | <tt> 10 </tt> || <tt> </tt> || <tt> </tt> || <tt> </tt> |
| + | |- align="center" |
| + | !bgcolor="silver"| 2 |
| + | | <tt></tt> || <tt>=$A1</tt> || <tt> </tt> || <tt> </tt> |
| + | |- align="center" |
| + | !bgcolor="silver"| 3 |
| + | | <tt> </tt> || <tt> </tt> || <tt>$A2</tt> || <tt>=$A2</tt> |
| + | |- align="center" |
| + | !bgcolor="silver"| 4 |
| + | | <tt> </tt> || <tt> </tt> || <tt>=$A3</tt> || <tt>=$A3</tt> |
| + | |} |
| + | |
| + | |
| | | |
| Odkazy: | | Odkazy: |
Verze z 15. 12. 2008, 12:36
Adresování buněk
Adresování buněk nejvíce využijete při používání vzorců.
Každá buňka má adresu složenou z jména_sloupce a čísla_řádku. Sloupce jsou pojmenovány písmeny anglické abecedy popřípadě jejich kombinací.
Adresu tvoří vlastně souřadnice buňky k kartézkém systému souřadnic.
Příklady:
- adresa první buňky (vlevo nahoře) je A1
- adresa IV32000 označuje poslední buňku listu (vpravo dole) (OOo 1.5)
- buňka ve 28. sloupci a 10. řádku má adresu AB10
- adresy buněk v tabulce
| A | B | C | D
|
1
| A1 | B1 | C1 | D1
|
2
| A2 | B2 | C2 | D2
|
3
| A3 | B3 | C3 | D3
|
4
| A4 | B4 | C4 | D4
|
Adresovat lze i oblast buněk, která je tvořena souvislou pravoúhlou plochou. V tom případě je adresa ve tvaru: Adresa_levého_horního_rohu:Adresa_pravého_dolního_rohu
Příklad:
- A1:B2 zahrnuje buňky A1, A2, B1, B2
Některé funkce umožňují pracovat i s několika oblastmi. V tom případě se adresa píše ve tvaru:
oblast1;oblast2;oblast3;oblast4
Počet oblastí je zatím omezen na 4. Oblasti nelze překrývat.
Příklad:
- A1:B2;C3:D4 zahrnuje buňky A1, A2, B1, B2, C3, C4, D3, D4
Další zápis adresy buňky se kterým se můžete setkat: $A1, A$1 a $A$1. Jedná se o odkaz na buňku A1, který zamyká část souřadnice buňky. (Znak $ "dolar" slouží jako "zámek" sloupce, řádku nebo obojího) Největší uplatnění má při psaní a rozkopírování vzorců do tabulky.
Příklad:
- Mějme tabulku se se vzorcem =A1 v buňce B2, jak ukazuje následující tabulka.
Nyní zkopírujeme buňku B2 do oblasti C3:D4. Tabulka vzorců bude vypadat následovně:
| A | B | C | D
|
1
| 10 | | |
|
2
| | =A1 | |
|
3
| | | =B2 | =C2
|
4
| | | =B3 | =C3
|
- Mějme tabulku se se vzorcem =$A1 v buňce B2. Nyní zkopírujeme buňku B2 do oblasti C3:D4. Tabulka vzorců bude vypadat následovně:
| A | B | C | D
|
1
| 10 | | |
|
2
| | =$A1 | |
|
3
| | | $A2 | =$A2
|
4
| | | =$A3 | =$A3
|
Odkazy: